Zabíjačka 2016
I rok 2016 jsme odstartovali první společnou akcí, a pro mnohé možná i nejpříjemnější, zabíjačkou. Pro mušíka se do Hulína vyráželo již v 05:30 hodin, kdy bylo i zatopeno pod kotli. Prvotní problémy, kdy se pašík vzpouzel a nechtěl do klece ani náhodou, čímž možná poukazoval na to, že jeho hodnota 42,- Kč za kilo je kvalitní, a proto se nedá odchytit jen tak bez námahy, se před zbrojnicí již neopakovaly. Kousek vážící 262 kg se odevzdaně nechal vysunout z klece a bez sebemenších procházek, vzdoru či kvičení byl jeho osud během krátké chvilky jednou ranou zpečetěn – letos pečetil opět začínající řezník Pavel Trčka, který tentokrát již celou zabíjačku vedl, pod dohledem zkušeného zpečeťovatele Pavla Šedi.
Počasí bylo vyloženě zabíjačkové, v průměru kolem nuly a malá část dne byla i pocukrována sněžením. Na akci se nás sešlo 26 dospělých členů, tradiční pomocník Michal Vlček, několik dětí a svojí přítomností nás neopomněl poctít ani obecní fotograf Ladislav Kochta. S ohledem na velké množství pracovníků byla zabíjačka opět nikoliv stresující povinností z donucení, nýbrž pohodovou a lety prověřenou zábavou. Samozřejmě nechyběly všelijaké hecy a srandičky. Letos to asi nejvíce odnesl chudák Pavel Šeďa, který byl mnohými v dobrém a lyšáckém rozmaru označován jako „pohůnek“, neboť hlavním řezníkem byl již zmiňovaný Pavel Trčka. S touto (ne)výstižnou a v žertu myšlenou „přezdívkou dne“ se však vyrovnal se ctí a později si i sám z toho dělal legraci a dokonce se nebál tento nově a zcela zadarmo nabytý přídomek použít i před svým kolemjdoucím kolegou řezníkem Miroslavem Hlobilem – to nás všechny móóóc pobavilo 
.
Jinak zabíjačka probíhala samozřejmě ve správném rytmu, každý nějak přiložil ruku k dílu a odsýpalo to. Ještě za světla jsme měli vyškvařený první kolem sádla. Vše bylo pouklízeno kolem 18:00 hodiny, kdy jsme se mohli všichni přesunout dovnitř, kde již měl pan Kochta připravený projektor a všechny fotografie naší činnosti z roku 2015 a další své vydařené fotografie nám promítal na stěnu. Při příležitosti zabíjačky, kdy se nás sešlo opravdu mnoho, jsme konečně předali Vítu Blahovi dárek za jeho předchozí starostování a činnost pro sbor, který se zcela jistě stane součástí jeho stále se rozrůstající hasičské sbírky – jednalo se o prvorepublikovou hasičkou přilbu z černé kůže, se zlatými doplňky, včetně znaku hasičstva v čele.
I přes brzké vstávání se mnozí ne a ne unavit a posezení se protáhlo až téměř do půlnoci. Následující den bylo veškeré maso rozřezáno na řízky, které použijeme na hasičském plese a rozdělena výslužka pro všechny členy a další přátele sboru – každý si odnesl polévku, sádlo, kousek tlačenky, jitrnice, obcházku a bůček – samé dobrůtky na vegetariánské svačinky. Ve stejný den, jako probíhala zabíjačka, probíhal v sále místního pohostinství i školní ples, do jehož tombily jsme neopomněli přispět velkou jitrnicí v tlačenkovém střevě - škoda, že si druhý den už nikdo nepamatoval, kdože ji vůbec vyhrál 
