SDH POHOŘELICE

 

     Cílem soustředění byla opět příprava na podzimní kolo hry Plamen, tedy Závod požárnické všestrannosti a Požární útok CTIF a samozřejmě klasický Požární útok. Jelikož žáci tyto disciplíny již znají z předchozích soustředění a tréninků, nebyl tento tábor až takový dril  a zbylo více času na jiné hry a soutěže. 

 

     Denní režim probíhal zpravidla v tomto harmonogramu: 07:00 budíček, 07:30 ranní rozcvička, 08:30 snídaně, 09:00 trénink, 11:00 svačinka, poté pokračování tréninku, 13:00 oběd, 14:00 trénink, 16:00 svačinka, poté pokračování tréninku, 19:00 večeře, poté večerní hry, 21:30 hygiena a večerka – musíme přiznat, že někdy byla večerka i později. Hlavním důvodem bylo neustálé loudání se zejména starších žáků a údajně opakovaná potřeba navštěvovat toalety v půlhodinových intervalech – co k tomu dodat?

 

     Letos jsme zvolili termín táboru ještě před pivními slavnostmi (které byly až následující víkend), díky čemuž jsme se nemuseli při jakémkoliv kroku dívat pod nohy, zda tam zrovna nesedí jedna z tisíce vos, jak tomu bylo vloni – nyní to bylo tedy bez pichanců. V podstatě jsme ani žádná zranění neměli – tedy až na Tea Stránského, který při nejdrsnějším fotbalovém utkání všech dob skončil s odřeným kolenem po střetu s Milanem Zelíkem – toho to mrzí dodnes.  Myslím ale, že kluky ta neskutečná prohra s vedoucími zasáhla nejen psychicky, ale i fyzicky tak, že na ranní rozcvičce následující den byli úplně mimo mísu  .  

 

     Každodennímu trénování předcházelo plnění celotáborové olympiády, při které děti během ranní rozcvičky  bojovaly v disciplínách: skákání snožmo přes švihadlo, celomotorický cvik (ze stoje leh na břicho, vztyk a na záda, vztyk a znovu), sedy-lehy, člunkový běh a sprint. Každý den, v každé disciplíně se opět počítalo průběžné pořadí, přičemž na konci se všechna pořadí sečetla a kdo jej měl nejnižší, tak vyhrál. 

 

     Významným dnem bylo úterý 29.7.2014, kdy za námi přijely členky Českého červeného kříže ze Zlína a provedly školení ze zdravovědy – bližší info zde.

 

     Ve čtvrtek 31.7.2014 se od rána konala parádní soutěž ve stylu Pevnost Boyard. Děti byly rozděleny do pěti družstev tak, že v každém byl stejný počet starších i mladších žáků a postupně plnili celkem 19 disciplín. To družstvo, které bylo v disciplíně nejlepší, získalo jeden klíč od paklíče Václava Sklenaříka. Do pokladnice (kterým byla polokoule z proutí mezi stromky) s boyardy (kterými byly zátky od piva a zavařenin) se dostala všechna družstva. Podle toho, kolik mělo družstvo klíčů, mělo také více času na přenášení boyardů, než začala klesat brána (hadice natažená mezi trámy venkovního posezení, která byla v přesných časových intervalech spouštěna po pásmu dolů). Toto velké klání bylo však odpoledne přerušeno velmi hustým deštěm, který trval hodinu a půl – někteří si možná vzpomenou na televizní reportáže z centra Zlína, kde se o novém podchodu hovořilo jako o Zlínských kaskádách.  Díky tomuto dešti se závodění natáhlo i na dopoledne dalšího dne. Pouze vítězné družstvo bylo odměněno medailemi a sladkostmi – tyto vybojovali: Aleš Kalčík, Kristýna Šilcová, Adriena Vilímová, Adriana Stoklasová a Zuzana Hochmanová. 

 

     Další velmi zajímavou celodenní soutěží byl Hon za pokladem, který probíhal v neděli 3.8.2014. Podstatou této soutěže bylo přesunování se pomocí buzoly podle přímo zadaných nebo zašifrovaných azimutů na další místa s nápovědami – trasa měla cca 3 km a 11 stanovišť. Na závěrečném stanovišti muselo družstvo vytáhnout zpravidla svého nejlehčího člena přes kladku do korun stromů, kde tento získal fáborek, který pak směnili za mapu s pokladem, který byl zakopán v areálu táborového střediska. V této první fázi hry se družstvům měřil čas – tento byl pak důležitý pro druhou fázi hry, neboť rychlejší družstva byla oproti pomalejším o něco zvýhodněna. Ve druhé fázi pak družstva musela v areálu nalézt stanoviště, kde získala písmenka, jež pak použila do hlavní tajenky. Tajenkou bylo v tomto případě „Táborové ohniště“, ve kterém byl zakopán hlavní poklad. Družstva vybíhala zároveň, ale ta rychlejší z první fáze hry měla k dispozici více písmen, a proto nemusela oběhnout všechna stanoviště. Složení vítězného družstva: Aleš Kalčík, Adriena Vilímová, Zuzana Zelíková, Zuzana Hochmanová.

 

     Nelze opomenout zvláštní přístup některých starších žáků, na které celé družstvo spoléhalo se správným obsluhováním buzoly a tedy i správným postupem v terénu. Ještě před startem bylo velitelům družstev vysvětleno, co mají dělat a byly jim zopakovány zásady manipulace s buzolou, kdy všichni jako největší odborníci, pomalu s mávnutím ruky, tvrdili, že vše znají, a že v tom nebude problém (nehledě na to, že se vše probíralo x krát v předchozích dnech). V praxi tomu bylo však zcela jinak - někteří vůbec nerespektovali zadané hodnoty a i přes jasně formulované nápovědy se vydali zcela jiným směrem - kdyby jsme je nenasměrovali správně, zřejmě by tam bloudili dodnes. 

 

     V pondělí, kdy jsme končili obědem, byla vyhlášena celotáborová olympiády, s výsledkem: kategorie mladší žáci: 1.místo Zuzana Zelíková, 2.místo Adam Michal, 3. místo Natálie Hanáčková, kategorie starší žáci: 1. místo Libor Vyoral, 2.místo Marie Pechová, 3. místo Adéla Vyoralová. 

 

    Letošní soustředění bylo, co se týká vztahů, výrazně pohodlnější, jelikož se většina účastníků zná již delší dobu a těch několik málo nových se velmi rychle začlenilo. Velmi pozitivní bylo, že jsme nemuseli řešit opravdu žádné problémy kázeňského charakteru. Vedoucí areálu, paní Dozbabová, stejně jako část personálu, si nás pamatovali již z předchozích let, a proto i přístup byl opravdu bezproblémový, prakticky se vším nám vyšli vstříc. Takže opět můžeme vše vyhodnotit palcem nahoru (stejně jako jsme to poznamenali v knize návštěv) a lze jen dodat, že se už můžeme těšit na další tábor – už jen za 52 týdnů .